Léto se již jistě někde za rohem plíží a vkrádá po špičkách, aby svou horkou zpocenou dlaní dalo přes držku nebohému metalistovi přehršlí metalových víkendů vyplněnými festivaly rozličných jmen a věhlasu. Jenže léto je ještě přeci jenom pořád daleko (zvlášť když teď rtuť v teploměru klesá zpátky téměř do zimních hodnot) a tak se FOBáci rozhodli trošku podojit ještě stále plné prkenice metalových hlav, které jsa nadrženy na cokoliv co je nahlas a „heavy“ jsou ochotni pustit chlup a tak toho bylo zneužito…
Po příchodu absolvujeme nezbytný rituál – zjistit co se od minula změnilo v designu Housova mlýna – nic (jako vždy), zdražilo se pivo (jako vždy) a hajzlíky budou zase za chvíli zechcaný (jako vždy) a zakupujeme bez nějakých větších myšlenkových pochodů a invencí staromódně pivo a jdeme se usádlit ven.
Všímám si pár bubáků zmalovanejch a jen doufám, ať je to aspoň nějaká kapela a ne fanoušci. Přání se mi naneštěstí plní a tak po chvilce se z útrob starého mlýna ozývají zvuky všelijaké, tudíž se snažím dostát své pisálkovské (nikoliv od anglického slova „piss“) cti a jdu poslouchat, koukat a hodnotit tyhlety satanáše. Těm pár hrstkám socek co přišli včas aby ušetřili tři pětky (heh) se snaží nahnat hrůzu zlí bubáci SVARTSKOGEN – hahahaááááá – takhle zděšenej sem nebyl už dlouho. Omlouvám se za svou brutální úpřímnost ale tohle bylo fakt neúnosný mrzačení zvukovodů- nejdřív jsem si myslel, že se pomočím(zní to divně, já vim) smíchy - posléze že se spíš rozbrečim a nakonec že si asi utrhnu hlavu. Monotónní blacková – ani ne vichřice ale spíše taková ta sprška jako když na kole projedete louží. Hehe. Zle se tvářící havran opěvoval jakási údolí v severních Čechách, nebo co… Celkově na tuto kapelu reagovali zhruba…ehm…musim to spočítat…dva lidi. Ostatní se podle mě brodili podobnými stavy jako já.
Utíkám rychle pro pivo, jakožto náplast na tu bolístku co mi tihle bubáci uštědřili a co nevidět je na stage další banda. A i kdyby to byli Bambini di Praga, tak bych je stejně velebil a vynášel do metalových výšin, páč po předešlé grupě by mě hudebně uspokojilo i ticho. Na ticho ale dojít nemuselo páč ROOTS OF HATE –to je jiný kafčo – HC - thrash a sypec mazec sekec ultrabinec. Jen druhý kytarista si moc své muzicírování neužil – páč mu během první skladby praskla struna a její výměna a co já vim co to ještě musel dělat mu zabrala asi tak tři songy, takže chyběla mohutná kytarová stěna v tomhle energickym lomozu, ale pak už bylo všechno OK a jelo to parádně. Zvláště pěvec byl muž na svém místě – neustále se přesunoval z místa na místo, proběh se i mezi fanouškama, který se na něj koukali jak na vzteklýho vlčáka a uhejbali se aby je snad nepokousal.
Dávám si pivo, zjištuju zdali šum v uších mám jen já anebo i někdo jiný a shodujem se na tom, že za to můžou SVARTSKOGEN (od teď můžou za všechno pouze SVARTSKOGEN….heh) páč jejich zvuk byl fakt moc nahlas, po nich už to bylo v pohodě následuje kecání o ničem a zevlení…
Zevlení přerušuje všeobecná masturbace. Ha, a teď jistě ti z vás co netuší o co de propadli v úděs, že sme pořádali jakési orgie. Nebylo tomu tak. Ona to byla totiž masturbace s velkým! … zase mystifikace….s velkým M. To „M“ není zkratka pro „macka“ „motorku“ ani „miláčka“ ale je to „em“ pražské kapely MASTURBACE- co víc říkat o kapele s takovýmto názvem? Je to holt kupa srandistů, kteří se berou hrozně vážně, hehe. Bez zpěváka, který dal přednost mamonu se jejich projev změnil z menzes beatu v téměř gore-grind-death metál jízdu – Matějův vokál (tuším že v Payu nebo kde přirovnávaný k hlasu muflona) se ponořil do takových poloh až z něj šel strach. Proměna stylu byla dokonalá tak, že si jakýs týpek v triku Squash Bowels spletl místo a čas a choval se jak na Obsýnu Ykstrýmu,heh… každej si to holt vychutnává po svým. Třešní na dortu byl mohutný refrén, kdy snad celé osazenstvo Housova mlýna řvalo „Do prdele jó!!!!!“ Byla to prostě paráda.
Po konci Masturbačního setu si někteří jistě dopřáli nezbytné (posexové) cigárko, já si dal pivko, heh a jal se čekat na APOCRYPHAL DEATH – no a když spustili, tak sem čuměl jak dveře na nový tele, nebo jak se to říká. Diletant jako já - co neumí do strun hrábnout - musí uznat, že tak jak hrabou do strun oni to asi mnoho lidí neumí. K dokonalosti mi neseděl akorát pěvcův hlas, a občasné klávesy…ale jinak to byla bomba! Fans, kteří byli po celou dobu festu velmi vstřícní a pařby chtiví odměňovali po zásluze každou bandu - nejinak i AD. A abych vypadal jako totální vůl, tak ještě dodám, že sem si všim že kapela nemá žádnýho škopkaře až v půli druhý skladby, kdy sem se chtěl kouknout taky na něj jak do toho tříská a co sem viděl bylo to, že sem nikoho neviděl….fakt supr!
A nyní přichází můj reportérský „skrzeser“ (neboli průser) – loni mou zapomětlivou hlavu odnesli BEREAVEMENT a tentokrát to vychází na NEMESIS – táhli se sem až Ostravy a já si pak z jejich setu nemůžu nic vybavit. Jsem bezradnej, zoufalej - je to vůči NEMESIS nefér, ale už s tim holt nic neudělám.
Co vim určitě je to, že sem si po jejich setu dal další škopek a jal se očekávati další kapelu - pány domácí – FOB. V dobré náladě - jako vždy. Zahráli nejvíce z poslední desky, občas šáhli i do debutu a představili jednu novinku plus vhodili k dobru improvizaci - to když Bendis něco provedl své kytáře. K oné improvizaci bych chtěl dodat, že byla ohlášena jako novinková skladba, ještě né moc secvičená a když se jali hrát, tak k mému zděšení to znělo sice dobře, ale dobře jako rokenroll! Chyběl už jen zpěv Pavla Bobka…hehe. Co se novinky týče, tak zněla zase o kus jinak, ale brala si to nejlepší z toho nejlepšího co dělá obě jejich desky tím nejlepším. Bléé, tohle zní hrozně řiťolezecky, ale co nadělám když je to pravda?!
FOBácké vystoupení bylo dotaženo do zdárného konce a tak sem si šel dát pívo. Nikoho to asi nepřekvapí a tak to ani nemusím zmiňovat a hle – přifařili se sem smažky z té největší a nejbítovější Velké Bíteše - SMASHED FACE – uááááááááá. Budu naprosto neobjektivní – kdo četl rozhovor s Fredem a mou recenzi, tak ví, že mě tendle brutál death sráží lokty na místo kolen a kolena místo kotníků (to jako že mě to naprosto uzemňuje) – Fredův vokál je ještě víc nelidský než kdy před tím – nový pecky z fošny, která bohužel ještě nebyla k dostání, zněj tak jak sem ani nedoufal. Prostě (nejen) česká brutál deathová špica!
Samou radostí, jak nám to tady pěkně hrajou sem si hned dal půllitr plastový plný vody chmelový a čekal sem TISÍC LET OD RÁJE – nikdy jsem si nemyslel že bych si je byl býval poslechl a taky že mě jejich hudba ani nějak moc nebrala, ale show = 1 s hvězdou, pentagramem a srdíčkem, hehe. Výjimečnost tohoto koncertu se týkala osiřelé pozice kláves a tak se jelo v deathovějším pojetí skladeb. Fans to hltali s povděkem a asi každý ocenil dokonalou show o jakou se staral pěvec a pěvkyně. Ani já nebyl výjimkou a zobal jsem jim z ruky, ačkoliv mě hudba jinak nějak moc neoslovovala.
Famfáry, přípitek (v zosobnění kelímku pivka) a první nejvzdálenější cizinci na tomto fesťáku jsou tu - MISERY SPEAKS. Ti se mi postarali o největší překvapení a zabrali si pro sebe místo jedničky tohoto večera (tuto pozici u mě vyrvali ze spárů FLESHLESS, které jsem do pozice megastár pasoval aniž bych tu show viděl, hehe). Mizerové a jejich výborná míchanice různých hudebních dobrot mě posadila na mou velkou chlupatou prdel. Neměl sem o téhle kapele potuchy, a zapomněl jsem dokonce projet jejich web ještě před koncertem, takže to byla pro mě veliká neznámá. Stali se náhradou za FALL OF SERENITY a myslím že slovo náhrada je docela uráží, heh. Většina kapely vypadala sice jako modelové, co se oblíkaj v Kenvelu a u Diesela a choděj na depilaci podpaží, hehe, (vzhledem se vymykal akorát basák, kterýmu by slušelo víc než cokoliv ostatní nálepka „old-school“ – triko Slayer, zarostlej skoro i na vočích....) Tak po té co hrábli do strun mi nezbývalo než sbírat své zuby po té co mi držka spadla až na zem. Neskutečná coreově-thrashová death jízda s pořádnou porcí melódie a energie, že se rozhopsali a rozpařili všichni přítomní. Výbornej maglajs, výbornej spád, tohle vystoupení se do mě zapsalo na hodně dlouho! Prostě geniální a fans byli stejného názoru jak já.
Další skvělej set jsem zapil dalším korbelem píva a již jsou tu další cizinci z ještě větší dáli – GUTTED. V reportění budu poněkud skoupější na slova, páč sem čekal o trochu víc (ale co - to nevim). Zpěvákova snaha o proniknutí do tajů češtiny byla přivítaná bouřlivě – posuďte sami – Zpěvák GUTTED: „Kurva. Piča.“ Fans: „Uááááááá.“ Zpěvák GUTTED: „Kurva – fucking – piča!“ Fans:“Uáááááíáááááááááááá“. Krom těchto lingvistických obratů se rozpoutalo i kotlení a mlácení hlavama, a tak se ke spokojenosti všech došlo i do konce GUTTEDí produkce. Já sem taky pohazoval svou chabou kšticí na kebuli (že já vůl se nechal ostříhat…) a bavilo mě to, ale MISERY SPEAKS holt slízli všecku smetanu i mlíko a i ten hrnek ve kterym to všecko bylo.
Sbíhali se mi již sliny na bezmasou flákotu z Děčína a tak jsem svou ústní dutinu svlažil slinozahánějícím přípravkem sestávajícího z piva. FLESHLESS - teď si neodpustim já to fanouškovské „Uáááááíáááááááááááá“ – když tu byli před rokem a kusem, tak jsem je propásnul, tudíž jsem se těšil jak na Ježíška. A dárků se dostalo požehnaně. Skladby z „To Kill For Skin“ (jehož hrdým majitelem jsem se stal několik hodin předtím)se střídaly s fláky staršími a bylo to fakt bezmaso, hehe. Pořádnej headbang i bodybang a handbang a všechnobang…pokud bych byl z porcelánu, tak bych se vážně bál přiblížit blíže k pódiu. Jednoznačně druhej vrchol tohoto večera. Ono, vlastně celá tahle trojka kapel byla prohnaně vynikající.
Mám radost převelikou takovou, že sem si dal dokonce i pivo, abych oslavit to že se daří takovéto skvělé muzice….co jsem však netušil je to, že na vystoupení následující družiny sestávající ze dvou lidí bude jedno pivo málo ….LIVORES MORTIS – v první verzi tohoto reportu se to v poznámkách k této grupě hemžilo přídavnými jmény povětšinou odvozující se od vulgárních výrazů pro hloupý, pokažený…atd. Ale pak sem si uvědomil, že by tohle mohli číst taky děti, takže se omezím jen na suché konstatování, že to byla „lahoda pro ucha“ podobná prvé kapele tohoto hudebního programu. Možná si teď říkáte že mám něco proti blacku, nebo dark metálu – a máte pravdu – v tomhle provedení proti tomu mám opravdu hodně. Nepomohlo ani navozování jakési atmosféry pomocí asi půl miliónů svící a obrovské plachty s old school logem. I ohlas lidí byl chladnější než sama temnota…
A jdeme do finále…nebejvá zvykem, vlastně sem to nikdy nezažil, aby na poslední kapelu pařilo a zůstalo docela dost lidí. Ale to co se rozpoutalo při setu MINCING FURY AND GUTTURAL CLAMOUR OF QUEER DECAY nemá v historii posledních vystupujících na Žižkovi obdoby. Pařba jako blázen panovala po celou dobu jejich grindění a přídavky byly naprostou povinností. Celý vystoupení sem si prohlíd ze všech stran a až když sem koukal zleva, tak sem pochytil, že druhej zpěvák je mezi fandama v kotli! V pár flákách si zahulákala i jakási dívčina a pařba se stávala takřka nebezpečnou. Tohle byla prostě nádherná, obrovská a tlustá tečka za krásným, obrovským a tlustým pokračováním tlustého a obrovského Žižkova vraždícího palcátu.
Přidám ještě lamentaci na nedostatečný počet lidí, kteří asi přehlídli masivní letákovou kampaň a sestavu, která byla nejsilnější za posledních několik let, ne-li vůbec nejlepší jakou sme tu kdy měli tu čest přivítat. Další luxusní dobrůtkou byla přítomnost Vláďova distra a věcí z Nice To Eat You Records…domu sem přišel s pěti CD, což je u mě dosti nezvyklé a hovoří to za vše – bezvadnej fest, bravo Márty, Bendisi, Corbowe, Manafobe, Hanko a vy ostatní jejichž jména neznám!
Další fotky na adrese ZDE
