Domácí thrashmetalová smetánka se vyspinkala ze křtu nového alba EXORCIZPHOBIE, aby mohla proběhnout další oslava thrash metalu. Již šesté vydání festivalu Kafest nabídlo 12 kapel, zahraniční hosty, špičková vystoupení a jedno velké loučení. Účinkující se klasicky střídali do desíti večer venku – vevnitř.
Využívám polohy svého hotelu. Dorážím na poslední chvíli. U vstupu mě páskuje osobně pořadatel Kafe. Na venkovním pódiu rozeznávám mladíky DESTROY!. Kluci mají za sebou koncertů, co někteří nemají za 10 let. Herní praxe byla znát. Dokonce občas vytasili fajn thrashmetalový part. Tentokrát mě však tahaly za uši zpěvy. Jako kdyby frontman Šimon často zpíval za hranicemi svých možností. Měl by trochu ubrat.
Druhá banda přesunula program dovnitř. O MÖRGHUUL se v hudebních kruzích mluví v superlativech. Démoni předvedli opravdu divočinu. Přímočaré bicí hnaly kupředu kytarové riffy, připomínající jehličkovou tiskárnu, které tvrdila basa. Vepředu řádil čert – ze řetězu utržený frontman Matěj. Pakliže zrovna z jeho úst nelezly skřeky, lítal mezi fanoušky, plival na lidi v prvních řadách, nebo jim lil do chřtánu chlast. Mazec! Old school satanismus (úsměv) v nejšpinavější podobě.
Následující dvě bandy se daly označit za vyznavače SEPULTURY. FORCE OF HELL vydali loni povedenou placku „Better Be Dead“. Intenzivní jednorychlostní nápor, kde bubeník Jurgen překonává atletické rekordy a Kuba žlučovitě dokončuje fráze, po nějaké době postrádal moment překvapení. Chyběla, možná druhá, kreativnější sekera. Vystoupení zavřel cover „Mass Hypnosis“ od výše zmíněné brazilské legendy.
U REFORE mám úplně opačný problém. Koncerty jsou zatím o dost silnější než studio. Umějí se prodat a mají dobrou slivovici. Naposled jsem potkal jejich živou produkci asi před třemi roky. Takže jsem v sobotu byl vlastně svědkem přeměny nadějných hvězdiček v pořádné thrashmetalové dravce. Předvedli barevnější kompozice oproti předchozím vystupujícím, i díky dvěma kytarám. Pro frontmanova kouzla vznikal prostor, aniž by show ztrácela spád. Rychlost opravdu vysoká, což potvrdil vál „Creeping Death“ od METALLIKY, jenž byl zahraný v snad o několik procent vyšším tempu. Speciálně tento cover obohatil svým hlasem Matěj z MÖRGHUUL. Uštěkaná TALLICA se neslyší každý den.
Venkovní partii rozehráli Bulhaři TERRAVORE. V areálu Vopice tou dobou migrovala pěkná návštěva metliček. Zahraniční orchestr nepředvedl sice nic, co bych někdy neslyšel jinde, ale hrál jim do karet pěkný dynamický zvuk. Část obecenstva tuca tuca thrash roztancoval.
Dalším zahraničním osvěžením line-upu byli PHRENETIX z Litvy, kteří měli ve svém středu pohlednou blonďatou růži. Tato růže je nejen vyzbrojená trním, ale má schopnosti zvládat více druhů vokálních linek a ještě brnkat na kytaru dobrodružnější formy thrash metalu. Zpětně trochu mrzí, že jsem se během koncertu trochu více zakecal s jinou květinou.
Těsně před LAHAR musím zpátky do hotelu pro mikinu. Po návratu začala místo konání s koncem dne plnit tma a před píseckou starou lávou bouřil kotel. Tradiční jev u těchto jihočeských interpretů. Nastavovaly se nějaké songy navíc, zpěvák Růža půjčoval fanouškům v prvních liniích mikrofon. V setu nesměla chybět hitovka „Řecko“, z posledního záznamu „Thrash Nightmare“ či v nastavení „Lebka a hnáty“. Pořád stejné fígle a pořád jim to lidi žerou i s navijákem.
LAID TO WASTE jsou spíše stroje. Parní lokomotiva trhající za sebou koleje, z které raději strojvedoucí vyskočil, aby si zachránil život. Člověk si rychle rozpomene na desky „Counterattack“ či „Mental Decay“, jakmile vidí herní nadšení obou kytaristů, ječícího Smrťáka a bubeníka nestíhajícího ani dýchat. Show bývalých Plzeňáků zdobil parádní zvuk. Kotel prožíval euforii. Odbrzděné starší kousky chytře prokládali materiálem z ještě nevydaného záznamu. Reakce na ně byly pozitivní. Novorozené songy šlapají více ve středních tempech a obsahují promyšlenější strukturu, protkanou jednoduššími melodiemi více rezonujícími se sluchovody posluchačů. Určitě jeden z vrcholů celého víkendu.
CATASTROFY využívám k odpočinku. Slovenská hvězda, spojující v sobě lidové písně, polku, dvojkopák a vtipné texty, jde úplně mimo mě. Když se chci smát, preferuju film. Zbojnické komando bylo poslední skupinou venku. Vevnitř měli aparáty postavené už BAJONET. Někdy mi sednou, jindy méně. Primitivnější thrash s vulgárnějšími texty, mlhou a červeným světlem může totiž působit na člověka s pár pivy atmosféricky. Mám vyzkoušeno. Po pár písničkách jdu pro pivo, hehe.
Jestli EXORCIZPHOBIA je oduševnělá a LAID TO WASTE jsou zas perfekcionisti, tak FAÜST se prezentují jako hladoví lvi, kterým do klece hodíte kus syrového masa. Opět obrovská tryskající energie. Fanoušci výkon skupině oplatili výbornou zpětnou vazbou. Vždy si nemůžu vynachválit chemii skladeb. Rychlé části řežou stylem cirkulárky, aby borci vzápětí podřadili a lítaly pevné power chordy jak rány obří palice do žhavého železa. Nějakou dobu hrají novou, další rytmicky chytlavou, písničku „Cremator“. Vtipně ji spojují se svým hitem „Let´s Go Neanderthal“. Pro Kafest si připravili čerstvě nazkoušený vál a vypadá to, že Pražané jsou připraveni posunout svou hudbu na vyšší level.
Závěrem velké loučení. Respekt řezníkům MURDER INC. z Berouna, že po šachách v sestavě zbaběle nezmizeli. Rozloučení proběhlo daleko důstojnějším způsobem, než by byl facebookový status. Souboru pomohl s druhou kytarou Kryštof z FAÜSTŮ, a když vypadl ze sestavy blaster Ondra Horváth, vrátil se jako třešnička na dortu originální člen František Čepela. Setík byl logicky poskládán z písniček, jenž v minulosti odbubnoval. Zvláštní. Jiný bubeník změnil herní výraz. Strašně mě vždycky bavil ten jeho tanec po pedálech, připomínající cval dostihového koně po dlažebních kostkách. Frontman Petr vystoupení několikrát emocionálně odlehčil. Vtipně mezi songy připomínal nemilý fakt. Ve Vopici došlo všechno pivo, haha. Fanoušci blbli, i pořadatel Kafe se zúčastnil stage divingu. Show zakončil cover „Agent Orange“ od SODOM, až by jeden úplně ztratil přehled, kdo vlastně zpívá. Vražda! Díky za všechno!
Kafest byl organizačně velice dobře zvládnutou akcí. Žádný hudební průser. Bezva zvuk. Asi rekordní návštěva! Uvnitř klubu zvučil bubeník z DESTROY!. Klobouček dolů. Stojím si za svým. Line-up je pro jednoho posluchače (reportéra) delší o pár kapel. Zase na druhou stranu tah s CATASTROFY, v nějakém minulém ročníku tuším TRAHIR, není špatný nápad. Návštěvník festivalu si může kromě thrash metalu poslechnout něco jiného nebo načerpat energii na závěr programu. Snesl by festival nějaká vylepšení? Možná větší výběr jídla. Deset hodin v areálu je docela šichta. Pozitiva však převládají. Fandím Kafestu, protože jednou za rok promění Modrou Vopici v české San Francisco! Díky Kafe!
