Potřetí za sebou jsme letos vyrazili na Brutal Assault v úterý. Zatímco loni byly důvody nejen praktické, ale i hudební, program letošního warm upu mě příliš nelákal, převážily tedy důvody logistické – dostat se na místo v klidu, bez spěchu, ubytovat se na internátu, dát si po dlouhé cestě krátký oddych a pak vyrazit do víru dění. Cesta naštěstí proběhla bez nesnází a všechny informace o spoustě uzavřených úseků a kolon se ukázaly jako liché, protože jsme zastavili jen párkrát a na chvilku. Možná jsme trefili dobře průjezdnou Prahu mimo špičku, ale ostatní uzavírky byly v pohodě, stejně jako počasí, které zatím slibovalo teplý večer.
Úterní rozjezd byl třetím brutálním v pořadí a pokaždé měl jiné kulisy. Předloni se hrálo na starém autobusu vně areálu, loni na jednom z hlavních pódií a letos na Obscure stage, což je třetí pódium ve stanu na konci areálu. Z mého pohledu nebylo letošní řešení úplně nejšťastnější, protože pro návštěvníky byla otevřená jen omezená část areálu a při nájezdu metalu chtivých duší se prostor brzy slušně zaplnil. Škoda, že byly zábrany, oddělující louku s metal marketem a přístup ke stanu s pódiem, tak blízko stanu a nezůstal prostor na louce, kde byla připravena místa k sezení, lidi by se trochu rozptýlili; takhle to bylo večer celkem nacvakané a míst k sezení bylo minimum, navíc po dešti většina mokrých. Taky se tvořily dlouhé fronty na jídlo, jeden stánek s klobásami a nudlemi nemohl stíhat všechny hladovce odbavit.
První kapela měla naplánovaný start na 17. hodinu, což je asi ideální čas, který bychom snad i stihli, kdyby za prvé nepřijel objednaný taxík později a za druhé kdybychom pořádně věděli, kde si nechat připnout pásek s čipem opravňujícím ke vstupu. Takže jsme absolvovali cestu k hlavní bráně, bez jakéhokoliv čekání dostali náramky a mašírovali přes kus města k zadnímu vstupu. To byla další změna proti loňsku, areál nebyl průchozí. Takže když jsme konečně došli do stanu, deathcoroví VICTIMS, jimž právě vychází debutové album „Lost Echoes“, pomalu dohrávali. Z toho, co jsem stihl, nemůžu dělat větší závěry, ale kapela evidentně valila a dva vokalisté dělali šou, nejen pohybovou, ale i vokální.
Následovali AEON WINDS ze Slovenska, kteří jasně demonstrovali rozdíl mezi kapelou, která ví co chce a kapelou, která hraje a nejspíš ani neví proč. Že byli naši sousedé druhým případem, je asi z náznaku v předchozí větě zřejmé… AEON WINDS na pódiu působili, jako kdyby nevěděli, jestli tam chtějí být, nebo ne. Na vystoupení měli pětatřicet minut a místo aby čas využili bezezbytku, mezi skladbami měli dlouhé pauzy vyplněné… ničím. Chápu, že byli po pěti minutách unavení a museli si oddechnout… to je samozřejmě mega blbost. Kdyby aspoň měli nějaké proslovy k lidem, ale nic, komunikace s publikem marná. A když k tomu připočtu, že jejich verze atmosférického black metalu by byla zastaralá před patnácti lety, že čisté zpěvy a klávesy jely z playbacku a že v muzice se nebylo čeho chytit, divím se, že jsem vydržel většinu setu.
Mnohem lepší dojem zanechali další hosté ze Slovenska, MORNA. Jejich progresivní death metal splňoval měřítka instrumentálně i kompozičně náročného žánru a kapela na pódiu taky vypadala úplně jinak než předchůdci. Předák s lidmi pod stage komunikoval, kapela sázela bez průtahů jeden song za druhým a bylo v nich co nalézat. Nevtíravé melodie se střídaly s tvrdšími pasážemi, zpěvák to taky dával pěkně, jediné, co mi trochu vadilo, byla jedna sáhodlouhá instrumentální pasáž, při které moje pozornost klesala…
Pozornost naopak nemohla klesat při setu FLESHLESS. Ti byli evidentně největším tahákem prvního dne, protože se na ně stan zaplnil (on se zaplnil i při setu AEON WINDS, ale to bylo tím, že začalo pršet a lidi se šli schovat) a mohlo začít pěkné deathgrindové tóčo. Opět se ukázalo, jak je důležitý pořádný frontman – Vláďa neúnavně pobíhal, ječel, řval, kvičel, hecoval lidi a FLESHLESS po zásluze sklidili ovace. Hrálo se i z nového alba „Doomed“, které je venku nejen na CD, ale i na LP, které mimochodem (to LP) Vláďa poslal do davu, jakási umírněná forma křestu bez zbytečných cavyků. FLESHLESS už mají za ta léta jasný ksicht, death/grind šperkují spoustou kytarových kudrlinek, melodií, k tomu ideálně koresponduje „blázen“ za bicími Vitys, který připomíná stroj. Skvělý ideálně dlouhý set.
I NAILED TO OBSCURITY ukázali řemeslo. Opět platí, že když kapela na pódiu nějak vypadá a nějak podává svou tvorbu, hned to je jiné. Němci totiž nehráli nic objevného ani dech beroucího, ale hráli to s přehledem a s elánem. Deathové a doomové pasáže se plynule střídaly, zpěvák nenásilně přecházel z hrubých poloh do civilních – sice se v čistých zpěvech nepouštěl do nějakých „nebezpečných“ výšek, ale ona ta obyčejná poloha byla ve finále asi i lepší. Pestré a dobře složené skladby mě dokázaly udržet v pozornosti skoro celý set; není divu, že kapela je aktuálně upsána Nuclear Blast, po nimiž jí vyšlo nové album „Black Frost“ (v pořadí čtvrté za skoro patnáct let existence). Fanoušci zejména švédských death/doomových part byli s vystoupením NAILED TO OBSCURITY spokojeni, stejně jako já.
Zato FROG LEAP mě nebavil(i). V programu bylo uvedeno, že jde o rock´n´roll a metal, jinde jsem se dočetl, že jde o předělávky světových hitů do jiného kabátku. Jenže problém je, že ty světové hity neznám. (úsměv) Nevím, co přesně nakonec zaznělo, ale první dvě skladby plné elektroniky mě vůbec nezaujaly… a protože kamarád Michal to slyšel stejně, rozhodli jsme se dát přednost odpočinku a cestě na ubytovnu. Ale své publikum si kapela našla, stan byl opět plný a rozdovádění metalisté ( i ti black-) s chutí na FROG LEAP dováděli.
Optikou loňského nabušeného programu (SUICIDAL TENDENCIES, ROOT, GRIDE) byl letošní zahřívací den o poznání slabší, stejně tak návštěvnost. Ve finále se lidi do menších prostor nějak vešli, žádný mega nával se nekonal, na druhou stranu spousta lidí večer korzovala městem a ladila formu na čtyři festivalové dny nabité muzikou všech možných metalových subžánrů i žánrů nemetalových.
Pavel:
Brutal Assault je pro mne posvátným festivalem se zajímavým nádechem. Obvykle tam jedu na dvě kapely, pak zjistím, že tam hraje deset dalších, z kterých jsem mimo, a nakonec objevím dalších deset úplně nových, které mne dostanou. Nemluvě o některých speciálních jiných zážitcích, kde začínáte přemýšlet o vesmírných tématech…
Ale zpátky k hudbě. V „nultém dni“ u Warm upu, který se odehrával v Obscure stage, dříve Metalgate, zahrálo několik spolků. Přijel jsem navečer a než jsem se aklimatizoval a posilnil, vesměs jsem stihl pouze FROG LEAP. Za sebe, jako cvakálka s kouzelnou krabičkou, co dělá obrázky, určitě pochválím světla, která byla letos na tomto stage prakticky vždy super a většina dalších kapel je měla v tomto stanu, na který jsem dost prskal dříve, také celkem v pořádku. Hudebně nejsem pro norské žabáky s covery cílová skupina, ale lidé si je dost užili. Z mého rodného města otevírali celkově festival metalcoroví VICTIMS, aby si tak konečně splnili sen a konečně si za jejich kariéru na Brutal Assaultu zahráli. Viděl jsem je měsíc zpět na lokální akci a jsem si jistý, že předvedli energický našlapaný deathcore obohacený o samply a klávesovou vsuvku. Zahráli i čeští grindeři FLESHLESS, kteří by klidně mohli hrát i na hlavním stage a svou pověst mají na celém světě.
Brutální slečny
Brutální abeceda
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
