Loňský rok byl na domácí scéně ve znamení thrash metalu. Skoro se dá říci, že není daleko doba, kdy ho Česko bude produkovat ve stejném množství jako Švýcarsko čokolády a trezory. Nemalou zásluhu na tom má skromný, ale o to více poctivý label Support Underground. Jeho dalším stájovým "koníkem" je partička CBF aka COLDBLOODED FISH, jejíž historie se datuje od roku 2014. Přiznávám na rovinu, že jsem Pražanům s nálepkou "předkapela" nikdy nevěnoval moc velkou pozornost, ale to se změnilo uvolňováním prvních singlů z jejich debutu "Malvarma".
Na pozadí hlavního obrázku alba, které vyšlo 7. prosince, jsou švédské stoly kdejakého vousatého pána z nádraží či parku. (úsměv) Do popředí vystupuje logo CBF s plechovkou rybiček, jež čirou náhodou hrají barvami národní trikolóry. Na zadní straně je standardně značka studia, vydavatelství a seznam písní, po nichž se natahuje chapadlo chobotnice. Uvnitř digipacku, kromě CD, je fotografie kapely cestující na eskalátorech a šikovně zasunutá knížečka s texty všech písní. Fanoušky musí potěšit, že jsou někteří zmínění dokonce jmenovitě v závěrečné děkovačce.
Samotný poslech začíná intrem "Hellsound Madness". Názvem se nejspíše odkazuje na studio, kde celý záznam vznikal. Šum s kvílející kytarou dává vzpomenout na sci-fi thrashíky, než se rozjede nápor "Fool´s Cemetary". S pocitem, že mě právě kopl kůň, si užívám ďábelský sound, jehož plameny mi olizují ušní bubínky. Trýznící dvouminutový song, vhodný k tanci v mosh pitu, zazářil a pak se propadl do temnoty. V "Goodbye Pogo" se na to jde malinko jinak. Chytře, po průvanu z předešlé skladby, je tu falešný pocit úlevy, než se do toho kluci opět obují. Moc se mi líbí schizofrenní zpěvy; Paul Baloff by byl pyšný. Ke konci se vynoří i nějaká delší kytarová sólíčka budující vzrušující atmosféru. I když v CBF proběhly nějaké personální změny, rozhodně bych takový pozitivní výsledek nečekal. Za perfektní hitovku považuji "The Great Dreamer". Rvu si vlasy a pokyvuji hlavou s každým zaříznutím kytary. Vokály jsou zde suverénně nejchytlavější. Někteří závistivci občas říkají, že rychle umí hrát každý. No, na "Malvarma" si užívám i ty pomalé party, které většinou přicházejí po totálních mordorech. Polovinu alba uzavírá vhodně umístěná, na pilu netlačící, oddychovka "Aimin´High".
Nedrtím nějakou převratnou desku, ale nemůžu tvrdit, že mě některé parády nepřekvapí. Třeba "Putraj Beboj" okořeněná zakomponováním growlingu, nebo pomalý rozjezd v "Them Against Us" s démonickou kytarovou vyhrávkou, hodící se spíše jako hymna Vlada Napichovače. (smích) Nicméně po každé parádě přilétne ostrý riff a už v tom lítám znovu. O hrdelní práci za mikrofony jsem se již zmínil, taky je o několik tříd výše než v minulosti, proto by bylo hříchem opomenout sborové zpěvy, jenž "Life Is an Open Grave" dodávají na síle. Další vál "Easy Way Out" přesahuje hranice samotného metalu. Thrashers si zhruba po půl minutě hraní zují kotníkové boty, odepnou kulometné pásy, odhodí bojové vesty a hrají jazz – i tam se uplatní, až je thrash metal přestane bavit, hehe. Finálovka "Forbidden Dreams" má nejdelší stopáž, v níž kulometná palba úplně ustala. Na tichém bojišti občas slyším nějaký výkřik, bicí hrající skoro polku, vláčný riff... Při procítěném závěrečném sólování je dostatek času celý záznam vstřebat.
CBF dorostli do velikosti žraloka a kromě toho, že se už nevejdou do své plechovky (z přebalu), tak nemusí být smutní. Půlhodinový debut je poctivou žánrovkou, který si na nic nehraje a ani se nebere zbytečně příliš vážně, proto je zábavný. V Hellsound studiu se povedl vytvořit živelný undergroundový zvuk, jenž není zastaralý, ani čistý jako ledové ostří. Loňský rok nepřinesl z domácí scény větší překvapení.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Hellsound Madness
- Fool´s Cemetery
- Goodbye Pogo
- The Great Dreamer
- Aimin´High
- Putraj Beboj
- Them Against Us
- Life Is an Open Grave
- Easy Way Out
- Forbidden Dreams
Čas: 31:11
Sestava:
- Kryštof Eichler – vokál, kytara
- Honza Šole – bicí
- Jenda Lapáček – basa, doprovodný vokál
- Adam Vajner – kytara, doprovodný vokál
