Nejbližší koncerty
  • 02. 12. 2024Hardcore metaloví Black Bomb A spojili síly s thrash meta...
  • 02. 12. 2024CORE#2 x FREEBRÜNN: TEEN PRIME (DE) + TOMÁŠ VTÍPIL + N001...
  • 06. 12. 2024Vánoční Busking Párty 2024 @ Varkocs + MDK band + Čtvrt n...
  • 07. 12. 2024Thrash metalová legenda se vrací do Ostravy na předvánočn...
  • 07. 12. 2024Každoroční grindcorový festival v Uherském Hradišti v klu...
  • 07. 12. 2024Kaosquad 15 let - grindcore, special set! /// Ingrowing ...
  • 21. 12. 2024BLUES FOR THE REDSUN - těžkotonážní sludge-doom pošramoce...
  • 13. 01. 2025Death black metaloví Thulcandra a Sacramentum vyrážejí na...
KAVIAR KAVALIER: Fetišistický vinyl roku.

EP 2018, vlastní náklad / hardcore / Česko

Vcelku nenápadně se na scéně už deset pohybují jihočeští AUTONOÉ (název znamená samostatně uvažující), kteří se právě prokousali k vinylovému debutu. Pravda, poměrně dlouho používali název THE LET´S GO a produkovali punk vzor 77, ale po změnách v sestavě zamířili k hardcoru a to hardcoru melodickému, který ať chce, nebo ne, nezapře KRITICKOU SITUACI. Kluci ji férově jako inspirační zdroj uvádí a i kdyby ne, napadne to určitě každého, kdo si desítku skladeb na eponymním ípku poslechne.

Je fajn, že kapela vydala fyzický nosič a jen nehodila songy do placu na web. Materiál, který se na černém sedmipalci nachází, si určitě vylisování zaslouží. Od první noty je zřejmé, že tady se přemýšlelo a plánovalo, což je patrné i z toho, že nahrávání probíhalo v poměrně dlouhém časovém rozmezí v letech 2013-2016. A na to, že zvuk byl pořízený ve zkušebně, je sound parádní, určitě i díky studiovému mixu a masteringu, o něž se postaral Dan Šatra (studio Stereo Mysterio).

Od prvních sekund je patrné, že kluci mají rádi svižnou melodickou muziku, že jim záleží na tom, aby byl každý nástroj dobře slyšet a aby měl co hrát. Už v intru (které je víceméně regulérní skladbou, jen se v něm nezpívá) je to okamžitě slyšet, samozřejmě u kytar, což je běžné u kdejaké party, ale i u basy, kterou nechali vytvářet zajímavé věci a rovněž ji nechali pěkně nahlas, stejně tak i bicí se postupně trochu rozevlají, ale co je hlavní, mají pěkný přirozený zvuk, přesně podle mého gusta, žádná sterilní masírka. S první zpívanou položkou je tady ona podobnost s kapelou, o níž se v HC světě nediskutuje a status legendy jí přiznává devět z deseti hardcoristů.

Neříkám, že AUTONOÉ jsou kopírovací stroj, ale nálada hudby a barva hlavního vokálu je podobná. Což je ve finále přednost. Všech devět skladeb opatřených texty lze označit jako potenciální hity, všechny parádně odsýpají a poslouchají se samy. A pořád se v nich něco děje, přitom v průměru trvají minutu a kousek. Což je ideální, motivy nestačí zevšednět zbytečným opakováním, na druhou stranu je poslech zároveň lehkou formou tělocviku, protože každých pět minut musím vstát a jít zapnout ►, nebo vinylek otočit (úsměv). Ale dělám to s chutí, baví mě všechny songy, nedokáži ukázat na žádný, který by mi neseděl, ani na takový, který by vládl – myslím hudebně. Pak holt (nikoliv hold, jak kluci špatně uvádí v bookletu) musí o hitu číslo jedna rozhodnout texty. A tady jsem si našel favorita, který klidně mohl dát EP název, protože když se přebal rozloží, objeví se rozcestí a na něm přemýšlející mladík…

Přede mnou můj nedokončený příběh leží
občas se bojím napsat pokračování
když vím jak i s málem mnohé často ovlivním
kdybych řekl
ať ramena mi radši povolí
kdyby mi po nich šplhat chtěl
někdo kdo nemá k jiným cit
a nebo kdo na něj zapomněl
nevím jak dlouho bych tu vydržel
proto nechci jít po cestě jen proto, že bych směl.

To je „Rozcestí“, ale s podobným fortelem jsou napsány i další texty, jak kapela říká, o naději, bezmoci, smrti, pokrytectví… V každém se dá najít zajímavá myšlenka, žádný není mlácením prázdné slámy, do muziky slova pěkně zapadají, vše mi přijde v rovnováze. I když se pera chopil externista, Maxeek z DEZINFEKCE, myšlenkově se text „Křičíš“ do kontextu alba hodí, a Maxeeův vklad není jen na papíře, ale i u mikrofonu, protože v písni si taky zakřičel. Obecně ale není křiku mnoho, Slav většinou zpívá melodickým hlasem, ve sborech pak sekundují, rovněž civilně, oba kytaristé. Sem tam je nějaké slovo zadrmolené, ale to je jen taková drobnost, která jinak dobrý dojem nekazí.

O obalu už jsem něco málo naznačil, vnější strany dvojlistu obsahují onu fotografii, vnitřek pak texty a základní informace, jen sestava chybí, což mi přijde škoda, taková základní věc by tam být měla. Černá deska má pěkné středové nálepky, jednou bílou, podruhé černou (opět paralela s textem, ke „Když se otočím“), vedle kresby lišaje (snad jsem nočního motýla identifikoval správně) jsou uvedeny i názvy skladeb.

Celkově velmi slušná práce, pro fanoušky chytlavého hardcoru, melodických kytar, pestré rytmiky, civilních vokálů a textů k přemýšlení dobrá volba.

Seznam skladeb:

  • Strana A
  1. Intro
  2. Stačí zkamenět
  3. Ingrata
  4. Zatracenci
  5. Rozcestí
  • Strana B
  1. Racci
  2. Křičíš
  3. Con Brio
  4. Když se otočím
  5. Břímě

Čas: cca 11 min.

Sestava:

  • Slav – vokály
  • Dan – kytara/vokály
  • Jenda – kytara/vokály
  • Cibi – basa
  • Pepča – bicí

Bandcamp
Bandzone


Zveřejněno: 24. 11. 2018
Přečteno:
4660 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář