Nejbližší koncerty
  • 29. 12. 2024Italská streetpunková kapela CALL THE COPS uzavře koncert...
  • 10. 01. 2025Začátkem roku 2024 vyšla moravským zadoomaným náladotvůrc...
  • 13. 01. 2025Death black metaloví Thulcandra a Sacramentum vyrážejí na...
  • 18. 01. 2025Rotten Fest vol.32 18.10.2025 S-klub Olomouc od:16:00...
  • 20. 01. 2025První z pravidelných koncertů zdarma, určených podpoře me...
  • 25. 01. 2025Srdečně vás všechny zveme na koncert do táborské pivnice ...
  • 30. 01. 2025Po 6 letech se do Prahy během svého evropského turné (A S...
  • 04. 02. 2025Francouzský blackened hardcore Pyrecult se přijede poprvé...
DYING PASSION - Skylor

CD 2018, Supraphon / bigbít / Česko

Bigbít / Big Beat / 1976-2010

Cesta, kterou u archivních materiálů zvolil Supraphon, je chvályhodná, a dá se říci, že v případě legendy tuzemské hudební branže odpovídající jejímu významu. Vladimír Mišík je bez ohledu na hudební preference posluchačů respektován napříč celým národem, jeho skladby zní pravidelně z rádií, poslouchají je intelektuálové i hospodyňky a nejspíš se při jejich poslechu nebudou kysele tvářit ani fanoušci metalu.

Ale zpět k té „cestě“, v tomto případě tedy k balení, ve kterém je zajímavě pojatý výběr Mišíkových písní umístěn. Digipack je pro tento „pack“ slabé slovo, byť vydavatel tento termín používá. Na první pohled vypadá „Životní režim“ jako menší kniha, nebo kvalitně zabalené DVD, centimetrový hřbet pak slibuje cosi zajímavého uvnitř. Tím je, vedle CD, 52stránková brožura obsahující texty ke všem skladbám v češtině i angličtině…

Občas použiji v textu nové recenze citaci z recenze starší a k tomu slova typu „pozorný čtenář a pamětník si možná vybaví, že tyto věty už na Fobii k přečtení byly“. A platí to i pro úvod recenze na nejnovější kompilaci hitů Vladimíra Mišíka. Po baladickém výběru je tu další soubor, opět zabalený vpravdě luxusně. Nechme promluvit Vladimíra Mišíka, který k obalu uvádí: „S výtvarníkem Karlem Halounem spolupracujeme už spoustu let, vlastně úplně od začátku. Řekli jsme si, že obalu zase dáme formát DVD, do bookletu doplníme texty a to i jejich překlady do angličtiny… až z toho vlastně vznikla kniha poezie. V tomhle formátu se texty čtou lépe; když chceme my starší číst texty v klasickém cédéčkovém bookletu, musíme si na to vzít lupu. Proto tedy větší formát. Myšlenka byla taková: tuhle jakoby knihu si vezmete do ruky, pustíte si desku, pohodlně si sednete, třeba se skleničkou – a vznikne tak hezká chvíle. To bych si přál.“

Tak jo. Beru knihu do ruky, pouštím CD, pohodlně usedám se skleničkou „Ballantinky“ a čtu si texty... Jako první se z reproduktorů ozve „Taxůvku jsme chytli“, písnička z roku 1980, kterou slyším poprvé v životě (a řadu dalších následně rovněž). Nicméně Mišíkův rukopis je patrný okamžitě, jak hudební, tak pěvecký. Živější písnička předznamenává náplň alba, jež výmluvně charakterizuje podtitul Bigbít / Big Beat / 1976-2010. Jde o kousky svižnější, bigbítové, které vznikaly v uvedených letech, tudíž nejstarší a nejmladší dělí dlouhých 34 let. A v podstatě to není poznat, snad jen Vladimírův hlas zní postupem času hlouběji a trochu se to projevuje na zvuku, který je pochopitelně u starších položek takový chudší (nebo jak to lépe vyjádřit). Materiál sice prošel remasteringem, ale ten nemůže všechno zaonačit, a ono by to ani nebylo vhodné, jde o dobová svědectví.

Z mého pohledu je největší hit zařazený jako pátý. „Jednohubky“ charakterizuje Mišíkův pravidelný text (střídavý rým – úsměv), melancholický zpěv a hlavně rozverné housle v rukou Jana Hrubého. Ale nedá se říci, že by některá skladba působila na kompletu nepatřičně, všechny mají nepopiratelnou kvalitu a je z nich cítit radost i poctivé řemeslo. A je vcelku jedno, jestli má ta která píseň blíž k rocku nebo blues. Za pozornost stojí i texty, o něž se hlavní protagonista podělil s básníky a dalšími textaři, takže můžeme slyšet tvorbu Jiřího Dědečka, Václava Hraběte, Jiřího Suchého, Vladimíra Merty či Josefa  Kainara (nikoliv Jiřího Kainara, jak tvrdí tisková zpráva vydavatele…).

Mišíkových výběrů už několik vyšlo a tak leckoho může napadnout, proč další. Vladimír v tom má jasno: „Princip je jednoduchý. Vyšlo několik kompilací, a aby tato měla smysl, umanul jsem si, že sestavu udělám sám.“ A jak řekl, tak udělal. A songy promíchal, nejsou řazeny chronologicky, ale pocitově, aby se za sebou neobjevily dva postavené podle podobného mustru, a ač jde o bigboš, nechybí ani pomalejší věcičky, ani lehké experimentování v podobě „Relativistického zádrhele“.

Myslím, že „Životní režim / Run of the Mill“ potěší jak znalce a sběratele Mišíkovy tvorby, tak náhodné kolemjdoucí, kteří o Mišíkovi „ví“, ale neměli pádný důvod si jeho alba pořizovat. Teď je tu možnost si udělat obrázek o jeho celoživotní tvorbě a jako bonus si opatřit opravdu hodnotnou věc, která má přesah a v sérii s předchozím výběrem „Královský večer / Royal Evening“ tuplem smysl.

Seznam skladeb:

  1. Taxůvku jsme chytli
  2. Životní režim
  3. Bazarem proměn
  4. Ty II.
  5. Jednohubky
  6. Město z peřin
  7. Jen se směj
  8. Šero v kavárně
  9. Šmajdák a ploužáky
  10. Ta láska
  11. Relativistický zádrhel   
  12. Jam session
  13. Páteční cajun
  14. Sladké je žít

Čas: 51:48

Sestava:

  • Vladimír Mišík – zpěv, akustická kytara, foukací harmonika, kazoo
  • +25 hudebníků a zpěváků

http://www.vladimirmisik.cz
Facebook
www.supraphon.cz

 


Zveřejněno: 13. 06. 2018
Přečteno:
4208 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář