„Kdo to je Hefaistos a proč má lyru? Vězte tedy, že Héfaistos je antický bůh - kovář, který byl pro svou ošklivost svržen ostatními bohy z Olympu, aby si při pádu zlomil obě nohy. Je shrbený a chromý, v rukou však má božský dar. V řemeslném umu a práci s kovem se mu nevyrovná nikdo mezi živými ani bohy. Jednoho dne se rozhodne, že si vykove hudební nástroj – lyru. Jak bude znít, až jeho ztvrdlé prsty sáhnou do kovových strun?“
Tolik krátká citace vypůjčená z webu, týkající se osvětlení trochu netradičního názvu brněnské metalové kapely HEFAISTOVA LYRA (dále HL). Ta se původně dala dohromady už v roce 2002 a prošla několika etapami své činnosti, z nichž tu právě aktuální, kdy HL funguje jako trio, mapuje i nové CD pojmenované „Kostnice sv. Eleutheria“. I když nutno dodat, že on tenhle materiál zas tak úplně zbrusu nový není, jelikož původně byl zveřejněný už na konci roku 2016, ale pouze v digitální podobě – a letos se tedy dočkal i svého fyzického zvěčnění v podobě CD nosiče. Tím pádem mezi vámi určitě mohou být fandové, kteří mají album velice dobře naposlouchané, ovšem pokud mezi ně nepatříte a netušíte tím pádem, o co konkrétně jde, dovolím si vám zde přednést několik svých postřehů a dojmů. (úsměv)
Desku, kterou bych se vzhledem k obsahu textů, jež propojuje stejné téma a to kulturní minulost lidstva, tím pádem nebál nazvat jako koncepční, tvoří 6 skladeb postavených na metalovém základu. Stejně tak, jako třeba ostravští metalisté ANSELM, kteří se ve svých textech zabývají netradičními (nebo méně frekventovanými) náměty, spojenými s industriální tváří jejich rodného města, tak i HL se v textové náplni rozhodla vydat obdobným směrem a nechala se inspirovat antickými bájemi, středověkou mystikou a evropskou kulturní minulostí. Takže pro fandy, kteří při poslechu muziky nepovažují textovou náplň pouze za jakousi kulisu, či doplnění hudby, a rádi se nechají vtáhnout do děje i prostřednictvím této poněkud náročnější složky skladeb, se rozhodně bude jednat o velice zajímavý, a co se týče informací i obohacující počin, který stojí za pozornost. Vzhledem ke zpěvu, který je v drtivé většině v čisté poloze, si tyto příběhy můžete bez problémů vychutnat přímo při přehrání alba a pokud byste případně nějakou myšlenku nezachytili, stačí mrknout do bookletu, v němž jsou texty uvedené a navíc doplněné velmi pěknou, tématicky spřízněnou grafikou, na které si kapela, respektive její autor Aleš Navrátil starší, dal opravdu záležet. Pokud se chcete dozvědět další podrobnosti o vzniku vizuální podoby alba, můžete kliknout například na tento odkaz, na němž se dočtete množství detailních informací.
Co se týče hudby, tak jak už jsem zmínil, ta je založena na metalovém základu, do něhož jsou zasazené elementy z jeho různých odnoží, řekněme od klasické heavy polohy až třeba po progresivní prvky, čímž je muzika vcelku rozmanitá, nikoliv však roztříštěná. Toho, kdo si po přečtení slova progresivní automaticky řekne, že skladby budou tím pádem příliš dlouhé a složité (úsměv), můžu ubezpečit, že se stopáží to nijak hrozné není, jelikož songy se ponejvíce pohybují v rozmezí 5-6 minut, navíc nejsou nijak nudné ani překombinované a po celou svou délku mají co nabídnout. Mně samotnému nedělalo žádný větší problém udržet při poslechu pozornost, takže věřím, že to zvládne i kdokoliv další, koho podobná muzika baví. (úsměv) Už bylo vyřčeno, že nahrávka původně vznikla v roce 2016, konkrétně v jeho druhé polovině a zaznamenaná byla ve studiu Dejana Petkoviče.
HEFAISTOVA LYRA podle mě vytvořila velice zajímavé umělecké dílo, které by si zaslouženě mělo najít své místo na domácím hudebním poli, ovšem jelikož se hlavně po textové stránce jedná o náročnější poslechovou záležitost, tak uvidíme, zda se v našem národě uctívačů pivního rocku najde pro kapelu dostatek spřízněných duší. (úsměv)
Seznam skladeb:
- Guevarův žalm
- Já medicínu a práva jsem studoval
- Klíčnice
- Kostnice sv. Eleutheria
- Oidipův sen
- Propast
Čas: 32:15
Sestava:
- Aleš Navrátil - kytara, zpěv
- Jan Deutscher - basa, zpěv
- Pavel Kvarda - bicí
