JEDEN KMEN – Mlha

JEDEN KMEN v sobě spojuje fotografii, digitální umění a hudbu, to však není všechno. Jde také o vyústění dlouhodobější různě zaměřené výtvarné práce širšího kolektivu lidí. Projekt stojí na vizuálně zajímavých kostýmech, rekvizitách a vybavení, které se dotváří podobu kmene.

JEDEN KMEN jako hudební projekt v sobě mísí prvky tribalního fantasy ambientu s akustickými nástroji, což dává celé produkci lehce neofolkový nádech. Skrze texty a melodie vypráví mystické příběhy skřetího kmene zpívané v černé řeči. Svojí hudbou vám otvírají bránu do světa JEDNOHO KMENE.

Krátké citáty, kterými se na www stranách JEDEN KMEN představuje, naznačují, že v případě „skupiny“ JEDEN KMEN nejde o typickou kapelu, která pravidelně nahrává alba a koncertuje. JEDEN KMEN je projekt devatera řemesel, která jsou různě provázána, ale zároveň mohou existovat nezávisle na sobě. A protože jsme na primárně hudebním portálu, budeme se věnovat debutovému zvukovému/vizuálnímu materiálu nazvanému „Mlha“. Záměrně píši materiálu, protože jde o komplet CD a DVD, přičemž na CD se nachází jedenáct řadových skladeb plus jeden bonusový song, na DVD pak animovaný film, který JEDEN KMEN používá při různých akcích k dokreslení atmosféry.

Atmosféra je slovo, které mě při poslechu úvodní „nedáseřícipísně“ napadá. Prim hrají zvuky ozývající se z přírody (ptačí zpěv, kuňkání žab), do nichž jsou citlivě zasazeny tóny nějaké píšťaly a brnkání na kytaru, sem tam i různé perkuse a v závěru i zrychlený dech a běh skřetů, kteří v závěru přidají cosi jako tribální halekání. Následující „Tábor“ už má i děj vyjádřený slovy; díky bookletu, v němž jsou texty nejen ve skřetím jazyce, ale i v češtině, se dá pochopit, že jde o koncepční příběh. Příběh vcelku jednoduchý, stejně jako jazyk, kterým je vyprávěn – jde spíše o různé výkřiky, třeba v druhém „Táboře“ jde o rozhovor náčelníka s bojovníkem, který vybízí představeného k boji – a oba na sebe řvou. Nakonec vyhrává vyzyvatel a kmen se vydává na pochod, cestou přichází „Předtucha“ něčeho zlého, před níž se nedá schovat ani v „Jeskyni“. Prastará Zlá „Mlha“ nakonec kmen obklopí a „Boj“ v mlze vypadá jako ztracený. Ještě že je tu oheň a „Rituál“, díky kterému šaman kmene Mlhu porazí, nicméně sám přitom umírá. Jeho „Smrt“ je předzvěstí „Pohřbu“, „Epilog“ pak vysvětluje, co se na konci stalo s duší šamana i s Duší Mlhy. A to je konec příběhu, po němž ještě následuje monolog čarodějnice, která vyhání Zlou Mlhu. Snad jsem pochopil dění v lesní zemi správně, nebo aspoň přibližně správně…

S hudbou/nehudbou je to mnohem těžší. O hudbě v běžném slova smyslu se totiž nedá mluvit a myslím si, že většina potenciálních posluchačů, kteří by se mohli rekrutovat jak z oblasti ambientní, tak třeba folkmetalové, bude mít s přijetím „Mlhy“ problém. Pro jedny to bude moc akční, pro druhé příliš experimentální. Tím nechci tvrdit, že jde o cosi na půli cesty odnikud nikam, ale že poslech JEDNOHO KMENE není záležitostí pro masy. Je to zřejmé i z nástrojového obsazení, v němž se nachází bubny, perkuse, brumle, různé píšťaly a kytara. O takřka strašidelnou atmosféru se starají vokály, většinou skřeky, křik, šepot, o běžném zpěvu se dá mluvit jen tu a tam a hlavně pak v závěru nahrávky. Vše dokreslují buď zvuky přírodní, nebo umělé, ambientní. I s těmito, řekněme omezenými, výrazovými prostředky ale JEDEN KMEN dokázal namíchat docela pestrou směs. Skladby se od sebe poměrně výrazně liší – „Předtucha“ se odvíjí v pochodovém tempu postaveném na výrazném rytmu bubnů, „Jeskyně“ má blíž k pochmurnému ambientu až noise (neustálé kapání vody…) a „Kouzlo“ připomíná nějaký prastarý rituál primitivního lidského kmene, do kterého zpívá Mlha, v tomto případě žena, počítám, že Skrík. Působí to zajímavě, dáma disponuje silným hlasem a po předchozích těžkých záležitostech se tady nechá i díky vstřícnějšímu doprovodu mluvit o písni. „Boj“ je pochopitelně o poznání divější, hlavní roli hrají bubny a různé výkřiky, většinou rozkazy. Tribální rytmy v „Rituálu“ spolu s brumlí a sborovým halekáním předznamenávají pomalou „Smrt“, v níž se troubí na rohy a klepe na různá dřívka; je to takový takový smutný kousek. A pak se rozhoří „Pohřeb“ní hranice, skřeti pohřbívají svého šamana a pořádně při tom řvou. Holt každý kmen má jiný způsob, jak se se zemřelými rozloučit. S posluchači se pak rozloučí vypravěč, který recitací a šepotem za doprovodu kytary a perkusí vše završuje.

Ačkoliv je jako bonus označena až poslední „Moder Jord“, i „Navždy ztraceni v Mlze“ se od předchozích skladeb liší. V případě „Navždy ztraceni v Mlze“ jde o typičtěji vystavěnou folkově-ambientní písničku, v níž lze vystopovat i nějaké melodie a hlavně se vrací ženský zpěv, s nímž si Skrík hodně pohrála. Bonus v podobě „Moder Jord“ je po předchozích potemnělých až děsivých kompozicích jako z jiného světa. Veselá píseň, mimochodem nazpívaná švédsky, připomíná středověkou muziku, která by se neztratila na kdejaké hradní slavnosti, a opět ji „dělá“ hlavně ženský zpěv.

Druhý nosič přináší stejnou hudební náplň, samozřejmě s obrázky. Animace vypadá velmi pěkně a ideálně ke zvukové produkci zapadá. Celý příběh pak dostává nový rozměr…

JEDEN KMEN nepodcenil ani design obalu, precizní grafika digipacku (6 stran) i bookletu (16 stran) je dalším plusovým bodem.

Výsledek se bodovat neodvažuji, protože nemám srovnání, ale obrázek si může udělat každý sám, na Bandcampu je vše volně k poslechu.

Nebodováno.

Seznam skladeb:

1. Svět – Bot
2. Tábor – Maudhul
3. Předtucha – Iksharum
4. Jeskyně – Fil
5. Kouzlo – Dushum
6. Boj – Maukum
7. Rituál – Kaushatar
8. Smrt – Mat
9. Pohřeb – Vorroz
10. Epilog
11. Navždy ztraceni v Mlze
12. Moder Jord (bonus)

Čas: CD: 53:14, DVD: 48:17

• Hlasem JEDNOHO KMENE jsou Jakub, Ctibor, Loqo, Džurgo, Skrík a Magua.

http://www.jedenkmen.cz/
https://kmen.bandcamp.com/releases