Žasnu. Není úplně běžné, aby jakákoliv má jiná oblíbená kapela vydala už svou devátou desku a já si po jejím vyslechnutí, stejně tak jako u všech předešlých, řeknu – je to tam, zase to tam je. INSANIA dokáže neustále reagovat na aktuální dění a i přes transformaci z kapely, která se věnovala nestandardně pojatému hardcore/punku, ve skupinu rock/metalovo/elektronickou se jí daří tvořit natolik silný materiál, že mi nezbývá nic jiného než opět podlehnout.
Jako vždy a jako u všeho se názory budou lišit kus od kusu, ale u mě to INSANIA zase vyhrála na plné čáře a mám na to zcela jednoduché vysvětlení. Stačí si vzpomenout na počet poslechů. Nenucených poslechů. Když vám deska okupuje všechny přehrávače něco přes měsíc a vy máte chuť si novou dávku jedu (Polyho termín) neustále pouštět do těla, už to o něčem svědčí. A to je ten hlavní ukazatel, který ční nad pojmy, jako jsou třeba instrumentální hrdinství, objevování nových postupů, atd… Platí jednoduchá rovnice. Baví, ano baví a moc!
INSANIA na novém horkém zboží „Na počátku byl spam“ nedělá na první pohled nic zásadně jinak, než tomu bylo na posledních dvou deskách. Přerod nastal už na „Kultu hyeny“ a přes hity naplněnou „Zapal dům poraž strom...“ jsme se ocitli v roce 2017, kde se INSANIA drží podobného skladatelského schématu. Dominantní je střední tempo, rytmická sekce tvrdí muziku, údery do Black Drumova virblu společně s Klímovou basou tvoří pevný základ, který si s Tudyho klávesami kolikrát vystačí sám. Pochopitelně nad tím vším ční Polyho vokál, který v první fázi na sebe strhává největší pozornost a to zcela logicky. Poly totiž jako vždy nešetří naprosto geniálními slovními hříčkami, jenž jsou podávané jeho charismatickým hlasem, který každou deskou nabývá širších výrazových rozměrů. Poly tak opět dal vzniknout několika zásadním sloganům a heslům, které nemůžu dostat z hlavy a mám je potřebu na potkání citovat.
Na první poslechy se vyprofilovalo pár jasných hitů. Za jeden z nich je nutné považovat hned úvodní „Nebe a Nietzsche“. Tahle věc už několik měsíců létala virtuálním světem a jak bylo vidno, navazovala na to nejlepší, co INSANIA za poslední desetiletí složila. Textově se song zabývá Polyho nejčastějším tématem, které se v podání tohoto geniálního textaře zdá nevyčerpatelné. „Chcíplo nebe, už je to jasný všem, na počátku bylo slovo, na konci je spam...“. Z textů lze potom celkově vycítit, že se momentální situace, kdy už není normální téměř nic, dotýká i Polyho a na jeho slovních obratech je to znát. Jsou to myšlenky zabývající se zkaženým virtuálním světem – „Ať kypí žluč“, ale ve slovníku lze zaregistrovat i větší výskyt zbraní, které Poly umístil do mnoha textů. A zrovna zbraně figurují i u dvou nejsilnějších skladeb. První z nich je totální taneční šlágr „Chyby, co stihneš jen jedenkrát“, kde: poslední světlo co viděl, byl oheň a výstřel, a následně jsme vyvedeni z omylu: láska je věčná, jsme si mysleli, někdy však trvá jenom dva výstřely. V tomto případě by byl ale potřeba ocitovat celý text, protože co slovní spojení, to perla. Z pomalejšího spektra skladeb je jedna z nejnakažlivějších „Celestýna si pořídila otlučenej revolver“, kde si chudák holka: za poslední peníze pořídila otlučenej bubínkovej revolver a za trochu rychlého tepla dostala na vrch tucet ostrých střel. No neber to.
Ale ani zbytek skladeb rozhodně nezaostává a v každé z nich lze objevit něco zajímavého, přičemž pojítkem jsou extra silné texty, na které je prostě spolehnutí za všech okolností. Hudebně INSANIA ještě o něco málo ubrala rychlostní plyn a vyloženě si lebedí ve středních tempech, v kterých nikam nespěchá. Všechny nástroje si pohrávají s tóny a nad spolehlivou dvojkou Black Drum / Klíma řádí kreativní prsty a mysl Tudyho, který rockové základy svých spoluhráčů díky zvukům svého nástroje obohacuje o další rozměr, což mu jde prostě perfektně, a navíc to dělá naprosto netuctovým způsobem.
INSANII lze momentálně považovat za elektro/rockovo/metalovou kapelu, která se i dle slov Polyho hlásí ke kapelám typu NINE INCH NAILS, MARYLIN MANSON, RAMMSTEIN atd., u kterých je elektronika s nabroušenou kytarou a pevnou rytmickou sekcí základním stavebním kamenem. V případě INSANIE ale nevzniká pocit, že by se kapela snažila vyloženě někoho kopírovat. Brněnští si prošlapávají svou cestu a evidentně se jim to daří. Samozřejmě se stane, že tu a tam na vás vypadne povědomý moment, tak jako ve věci „Stvořitel má tvůrčí krizi“, kde ti FAITH NO MORE a Bordinovy bicí z „Ashes to Ashes“ vám naběhnou hned v první vteřině, ale rozhodně to nelze brát jako nějakou nesrovnalost.
Jediná výtka směřuje ke koncepci alba, kde jsou za sebou od tracku pět až deset seřazené převážně pomalejší skladby. Tady by se nabízelo mezi ně vložit nějaký rychlejší šlágr, který by desce dodal ještě větší dynamiku. Ale to už je jen takové hnidopišské hledání kazu. Závěr obstarává po dlouhé době opět anglicky zpívaná věc „We are the Losers“, což je reakce na zprofanovanou věc od QUEEN, kterou upřímně nenávidím.
CD navíc obsahuje bonusový materiál v podání pětice remixů, kterými se INSANIA zabývá už léta. Ačkoliv nadšení z těchto choutek s kapelou úplně nesdílím, remixy jsem si několikrát vyslechl a musím uznat, že svou kvalitu mají, leč já dám radši vždy přednost originálům.
Resumé je jasné. INSANIA opět překročila svůj stín. Nevěřil jsem, že mě zase může lapit, ale už po deváté se jí to podařilo. Hudebně se znovu posunula o kousek dál. Poly nabrousil svůj ostrý jazyk a vytvořil další neskutečně silné slovní hříčky a co je hlavní – oboje, jak hudba, tak texty, fungují dohromady naprosto skvěle. A pak že má stvořitel tvůrčí krizi…
Přesné hodnocení je 95%.
Seznam skladeb:
- Nebe a Nietzsche
- Joe si nepohlídal záda
- Ať kypí žluč
- Chyby, co stihneš jen jedenkrát
- Mezi námi přeskočila jiskra
- Co zní temně, musí ze mě
- Mokré sny o smrti
- Celestýna si pořídila otlučenej revolver
- Stvořitel má tvůrčí krizi
- Polibky nože
- Bohové jdou k lidem
- We are the Losers
- Bohové jdou k lidem (Jan "Drumanoid" Vozáry)
- Celestýna Crashed (Bodyia)
- Nebe a Nietzsche (Vladivojna La Chia)
- Mezi námi přeskočila jiskra (Jan P. Muchow)
- Ať shoří v pekle (Midi Lidi)
Čas: 59:37
Sestava:
- Poly - kytara, vokály
- Klíma - basa
- Black Drum - bicí
- Tudy - klávesy
