CRUEL – Ekvilibrium

Není tomu tak dlouho, co jsem tu při recenzi na španělské BARBARIAN vzpomínal českou bandu CRUEL BARBARIAN, jejíž název mi vytanul na mysli. Co člověk nechtěl, dostalo se mi nedávno do ruky CD kapely CRUEL Ekvilibrium, která již ovšem česká je a své příbuzenství s CRUEL BARBARIAN popřít nemůže. Dokonce se k němu hrdě hlásí a hlásí se i ke kořenům v kolínské kapele GUERNICA. V současnosti hrají styl, který sama kapela popisuje jako „progresívní metal se španělským temperamentem, dálněvýchodní melodikou a keltskými kořeny.“

Abych se ale přiznal, podobný „středověký“ styl metalu mi nikdy příliš nepřirostl k srdci, ať již byl prezentovaný SALAMANDROU nebo jinými kapelami. Vždy mi přišlo, že se kapely snaží složit něco co zní jako ony středověké melodie, ale všechny tyto pokusy dopadly jako jakási křečovitá kopie něčeho, co již dávno nikdo neumí napsat. Proto jsem k albu přistoupil s lehkými obavami, co se mi to začne linout z repráků. Budiž CRUEL přičteno ke cti, že podobným zadýchaným napodobeninám se téměř dokázali vyhnout, a vytvořili na české poměry velmi hudebně barevné album.

Abych začal nejprve tím horším … přesně do skupiny oněch pseudostředověkých písní mi spadly oba díly písně „Maroko.“ Nebudu nic zapírat, prostě nejde o můj šálek kávy, tyhle písně by na albu pro mě být nemusely. I když něco ocenit musím - hudební virtuozitu, se kterou jsou obě skladby zahrány. A teď to bude už jenom lepší :-)

Upřímně, nevím, jak to CRUE dělají, ale do zbytku skladeb dokázali ony středověké (keltské?) prvky propašovat, nicméně je vkomponovali takovým způsobem, že mi rozhodně nezní jako žádná jednostranná prvoplánová kopie staletých originálů. CRUEL totiž do historické rytmiky vpašovali prvky známé od řady jiných kapel, které dají výsledku unikátní současný výraz. Ať jde již o otvírák alba „Gambit“ (ve kterém mimo jiné zazní v úvodu Francouzština), jehož bridge mi silně připomíná trashové časy ARAKAINu ještě s Alešem Brichtou, nebo o druhou píseň „Matador,“ v níž mi nástup sóla připomíná některé kousky z dílny RAGE. A samozřejmě opět onen nádech ARAKAIN, který se ovšem na albu objevuje ještě několikrát. Poměrně překvapivou nuancí alba je analogie k AYREON, která se objevuje na albu ve stopě „Malá rošáda“ a začátku „Vis Maior.“ Nebo je podoba s intry Universal Migrator jen náhodná?

Album CRUEL tedy k poslechu nelze než jen doporučit. Kromě samotného hudebního materiálu se kapele velmi povedl i obal alba, který mají sladěný se vzhledem webových stránek. Co se ovšem extrémně vydařilo je zvuk alba. Vyvážená rytmika s dobře čitelnými činely, hutný zvuk kytary, výborně namixovaná akustická kytara... prostě požitek. Jen tak pro představu doporučuji si poslechnout skladbu „Matador“ přímo na stránkách kapely. Škoda jen, že se ten flash, ve kterém kapela poslech skladby nabízí, podepisuje na kvalitě zvuku a tak to prostě není úplně ono.

Pod takovéto album by se směle mohly podepsat profesionální produkce a profesionální vydavatel. Za to „Maroko“ stejně ale musím hodnocení trochu snížit...

Čas: 50:30

Seznam stop:

1. Gambit (J'adoube / Dotýkám se, rovnám)
2. Matador (26. 4. 1937)
3. Maroko I (Bída miluje společnost)
4. Maroko II (Doba jedovatých myšlenek)
5. Lament
6. Nokturno
7. Malá rošáda
8. Vis Maior
9. Syberia
10. Shah Mat (Koncovka sedmi na osm)
11. Svízel přítula (Bonus)

Web: http://www.cruelband.net